ořechová dýha, soustružené nožky držící police, zadní strana zrcadlo, kolem poloviny 19. století.

173 x 105 x 41 cm

světlá dýha s kontrastní intarzií ve spodní části, dále zdobeno medailonky s vyřezávanými postavami žen v antických róbách. Horní část prosklená se zrcadlem a zabudovanými lampami na jednu žárovku.

Výška celkem cca 200 cm, délka cca 245 cm, max. hloubka cca 70 cm

Z majetku brněnského Hotelu Slavia, kde bylo umístěno v jejich Salonku, horní deska s intarzií mírně poškozena "mapami" po sklenici a zřejmě rozlité tekutině. Na několika místech menší poškození dýhy. Přes tyto drobné nedostatky velmi reprezentativní a funkční kus. Nutná elektrorevize.

trojdílný barokní sekretář - komoda, psací nástavba a zásuvková nástavba. Intarzované dřevo, mosazné ozdobné kování, 1. polovina 18. století.

174 x 114 x 66 cm

dřevo bohatě vyřezávané a plasticky zdobené rostlinnými dekory a dětskými hlavičkami na opěrkách, souprava v duchu neorenesance, druhá polovina 19. století. Potah je nutno vyměnit - je značně ušpiněn.

V sestavě 4 křesla: 80 x 43 x 43 cm, lavice: 80 x 144 x 43 cm

vídeňská mechanika, výrobce Fr. Hájek, Wien, model 180, na zakázku firmy Petrof proběhla před cca 10 lety kompletní renovace nástroje včetně renovace akustického elementu, mechaniky i povrchu.

Délka 170 cm, šířka 140 cm, výška 100 cm

Nová povrchová úprava korpusu v provedení satén ořech se zlacením, nový lak rezonanční desky a litinového rámu, nový strunový potah včetně ladících kolíků. Mechanika po generální opravě včetně nových kladívek. Klávesy ze slonové kosti, nové vypouzdření. Jedna klávesa po stěhování zřejmě uvolněna, nutno opravit a po přestěhování na nové místo naladit.

dřevo lakované, soustružené, horní deska potažená červeným sametem. Přelom 19./20. století

Výška 72 cm, deska v rozloženém stavu 48 x 69 cm

vše celodřevěné, v barvách červené a tmavohnědé až černé, odkládací plocha stolku chráněná sklem, velmi nezvyklý design - sedáky židlí a odkládací plocha stolku jsou ve tvaru kruhové výseče, určitě autorský návrh, neznačeno.

Stolek:

maximální hloubka cca 59 cm, výška cca 56 cm,

židle:

maximální hloubka cca 68 cm, výška sedáku cca 41 cm, max. výška cca 88 cm, maximální šířka cca 65 cm

Barevná kombinace červeně a černě (tmavohnědě) zbarveného dřeva je opět velmi aktuální a oblíbená.

Ze sbírky moderního designu. Nepodařilo se zjistit autora, předpokládáme, že se jedná o 70-tá/80-tá léta 20. století.

dřevo černě lakované, schází jedna boční příčka, menší poškození laku na několika místech. Plně funkční.

114 x 60 x 40 cm

majolika plasticky a barevně zdobená na vlastním figurálně a ornamentálně tvarovaném stojanu zakončeném trojnožkou, přelom 19./20.stol. Patrné praskliny v majolice, kovové časti na několika místech viditelně strávené.

Výška 112 cm, průměr 29 cm

bohatá řezba. Část závěsu je tvořena postavou chlapce sedícího na kouli a držícího hlavici závěsu nad hlavou. Ve spodní části lustru zakončeném koulí je 7 ramen se 2 žárovkami na každém rameni. Žárovky jsou rozmístěny ve dvou úrovních. Konec 19. století.

Výška cca 96 cm průměr cca 74 cm

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

dřevo, bohatá řezba, zlatá polychromie. Lustr sestává z ozdobného závěsu a šesti ramen ve tvaru rozvilin. Na každém rameni je držák na svíčku. Horší stav. Lustr není elektrifikovaný.

Výška samotného lustru 79 cm, průměr cca 66 cm

soustružené dřevo mořené, jemně vyřezávané, stínítka ve tvaru zvonků z mléčného skla. První polovina minulého století. Ramena lustru jsou uvolněná.

Výška cca 72 cm, průměr cca 61,5 cm

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

obecný kov, plastický geometrický dekor - kruhová konstrukce na závěsné tyči, stínítko z mléčného skla.

Výška cca 51 cm

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

obecný kov, chrom na rameni a stojanu lampičky, žlutý lak na podstavci a širmu. Návrh JOSEF HŮRKA, model 117 2028, vyrobil LIDOKOV, 60. léta 20. stol.

Výška cca 51 cm

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

Průmyslový výtvarník, architekt.

(8.12.1920 Přeštice, Plzeň-jih - 13.8.1993 Praha)

kov šedě lakovaný, části pochromované. Výškově i směrově nastavitelná. Návrh JOSEF HŮRKA. Značeno NAPAKO typ 851010, 60-70. léta minulého století.

Max. výška 59 cm, průměr stínítka 15 cm, průměr základny 18 cm

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

Průmyslový výtvarník, architekt.

(8.12.1920 Přeštice, Plzeň-jih - 13.8.1993 Praha)

sklo mléčné, autor návrhu IVAN JAKEŠ, návrh z roku 1970 pro n.p. Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí, sklárny RAPOTÍN. Výroba začala od roku 1971.

Nejznámější realizací návrhů Ivana Jakeše v průmyslovém designu jsou asi právě lampy ve tvaru šachových figurek. Spíše než jako běžný užitkový produkt je můžeme charakterizovat jako světelné plastiky. První návrhy jsou ze září 1970, do výroby šly v roce 1971. Na Hrádečku takovou lampu měl i Václav Havel. Ve zmenšené verzi pak byly lampy představeny na veletrhu ve švédském Göteborgu v roce 1972.

Sám autor vzpomíná na lampy jako na rekvizity v mnoha českých filmech, kde byly použity pro dekoraci interiérů "buržoazních padouchů".

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

sochař, keramik, studoval na SUPŠ v Uherském Hradišti u L. Havelky a K. Hofmana, byl také žákem Františka Podešvy, ve volné tvorbě začínal malířstvím a sochařstvím, později se začal věnovat keramice, námětem jeho výtvarných děl je lidová poezie a starověká mytologie

(nar. 14.8.1935 ve Velkých Karlovicích)

keramika barevně glazovaná, širm tvrzený papír potažený textilií, bakelitová objímka. Dle majitele jde o původní vybavení pražského Hotelu Intercontinental. Neznačeno. 70. léta minulého století.

Výška včetně širmu cca 101 cm, samotné tělo lampy bez žárovky cca 58 cm

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

keramické tělo v přední části perforované, povrch upravený hnědou a béžovou glazurou, na spodní straně vtlačovaná čísla a zřejmě i nečitelná signatura, sedmdesátá léta minulého století.

Výška 142 cm

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

kulovité keramické tělo zdobené oranžovou a tmavě modrou glazurou, stínidlo režná textilie, tělo lampy značeno LORENZ HUTSCHENREUTER A.G., sedmdesátá léta minulého století.

Výška 118,5 cm

Nutná revize elektroinstalace, za elektroinstalaci neručíme.

Vrstvené sklo s červeným geometrickým dekorem. Celá stěna sestává ze čtyř velkých skleněných panelů s otvorem pro spojovací dveře, každý panel je složen z devíti vrstev tabulového skla, geometrický dekor je ručně namalován na jednotlivých tabulích. Celkový rozměr téměř 3 x 6 m

Vrstvením tabulí silného skla se zesílil zelený nádech skla, čímž je docíleno určité "zamlženosti", čili skleněná stěna sice propouští světlo, ale je jen částečně průhledná, což bylo důležité v prostoru, pro který byla stěna navržena - oddělovala prostor restaurace ve známém brněnském Hotelu Slavia. Geometrický vzor, který je namalován na jednotlivých vrstvách tabulí, navíc vyvolává dojem hlubokého prostoru. Kopecký takto vytvářel i své velmi známé plastiky různých velikostí, které mohou stát volně v prostoru nebo opřené o zeď. Nabízená skleněná stěna je v dobrém stavu, je i nadále umístěna v Hotelu Slavia na původním místě. V Hotelu Slavia momentálně probíhá rozsáhlá rekonstrukce a nová dispozice už nadále s touto stěnou nepočítá. Případný vydražitel si bude muset reinstalaci zařídit sám na své náklady a na své riziko. Toto významné umělecké dílo, které bylo navrženo přímo pro konkrétní místo v Hotelu Slavia (pořizovací cena byla v roce 1988 209 000 Kčs), snad aukční prodej zachrání před zánikem, kterému bohužel propadlo mnoho architektonických realizací Vladimíra Kopeckého. "Pracím pro architekturu se Vladimír Kopecký věnuje od roku 1962, či spíše již od roku 1957, neboť mezi projekty do architektury lze řadit i návrhy na vitráž a mozaiku pro výstavní pavilony Triennale 57 v Miláně a posléze na Expo 58 v Bruselu. Vedle sklářské činnosti byly pro něho realizace do architektury jedním z hlavních příjmů. Zapojování výtvarných děl do kontextu staveb a urbánního prostoru bylo umožněno tehdy platnými předpisy ukládajícími, aby každá započatá státní stavba dávala jisté procento z celkového rozpočtu na uměleckou výzdobu. ... Kopecký k dílům pro architekturu přistupoval se vší zodpovědností, nešlo mu zdaleka jen o to splnit úkol a vydělat peníze. Vždy usiloval o propojení aktuálně řešeného výtvarného problému s kontextem místa, pro které byla práce určena." (Martin Dostál, str. 232-234, "VLADIMÍR KOPECKÝ BOUŘE A KLID", Retro Gallery 2014)